Rozhodl jsem zalozit dietni okenko, ktere treba nekomu nekdy pomuze pri logisticke priprave vyletu, zamezi behani kolem regalu s potravinami v obchodnim dome a nakupu doslova cehokoliv na posledni chvili.

Delam to ale hlavne pro sebe, protoze je tohle presne muj styl, kterehoz extremni variantu predvedl jsem pri jedne vyprave do slovenskych vrchu s Kostakem a na kopci v prvni z chat “zjistil”, ze se v me krosne nalezaji tri tatranky a jedno jablicko a nekolik nekonecnych vterin premyslel jak memu kamaradovi sdelit, ze potraviny pro nas dva na dalsi tri dny ma v batohu na zadech jen on.

Dieta vysokohorskeho vyletnika by mela byt vyvazena a mela by vypadat nejak takhle:

prijem 4,000 kcal / den v pomeru 60-65% uhlohydraty, 20-25% tuky, 10-15% protein.

Clovek udajne pri tehldech akcich s batohem na zadech dokaze spalit az 6,000 za den. To je ale maximum, navic je mozne prepokladat, ze si nejakou tu energetickou zasobicku vezeme z domova, ulozenou na ruznych, legracne vypadajicich castech naseho – teda prominte – vaseho tela.

Proc uhlohydraty?

Bohuzel, uz se nevyvyjime, ale stejnak, pretvareji se na energii, kterou spalime cestou do vrchu, z vrchu, po rovine cestou do hospody, kdyz je daleko.

V krevnim obehu jsou to prave ty cukry, ktery si telo jatrama a ledvinama vyrobi a pak to pouziva na ohrev a zasmradovani smradlavyho podpazdi.

Prikladem jsou bezci na dlouhe trate – ty toho spotrebujou moc a proto jich do sebe musi hodne dostat. Neni dobre zalozit svou dietu na vysokem prisunu karbohydratu v obdobi necinnosti. Kdyz se nespaluji fyzickou aktivitou, meni se na tuk.

Protoze vyzivujou mozek, to, ze se nam zamota hlava na retezu, zavrate se dostavuji necekane brzy, anebo budeme vysokohorsky nemocni vice nez ti druzi, je pravdepodobne zapricineno tim, ze jsme si zapomeli dat k snidani nudle a nejakej ten rohlik.

Kolegove odbornici, kteri se zabyvali jejich vyzkumem je rozdelili do 3 skupin – cesky Voindexovali je. A to podle toho, jak rychle se z nich cukr dokaze uvolnit do krevniho obehu.

1. High Glycaemic Index – 70-100 (nevim, co to znamena, ale vypada to ucene) – tyhle veci se na cukr pretvareji ze vseho nejrychleji, a proto po jejich poziti mame okamzitou touhu vstat a nekam jit a to nejen se vysrat. Nejlepe je do sebe dostavat behem a po cviceni.
Do tehle skupiny patri:

celozrnne cerealie, bile pecivo, brambory, dyne, turin, velke fazole, gumovi hadi, cucavy bombony, med, hroznovej cukr;

2. Intermediate Glycaemic Index – 55-70 (poznamka k cislum, viz odstavec nahore) – prijem rovnez vhodny behem a po fyzicke aktivite, premenuji se na krevni cukr o neco pomaleji nez jejich vyse zmineni kamaradi.

Sem zaradime:

cerealie, muesli tycinky, livance, basmati ryzi, hnedou ryzi, cervenou repu, nove brambory, banany, kiwi, ananas, hrozinky, meloun, cukr;

3. Low Glyceamic Index – 0-54 (co mam k tem cislum porad rikat...?!) - tito se uvolnuji pozvolna, v pohodicce, po vzoru jamajskych bratri a meli by se dlabat pred vyletem a behem dlouhodobe fyzicke pripravy ( hahaha ).

A tito tedy jsou:

nudle, pecivo se zrnickama ovsa, oni skacou hopsa, muelesley, ovesna kase, bila ryze, testoviny, instantni nudle, hrasek, mrdkev, kukurice, fazole, ovoce, jablecny cus, pomerancovy dzuz, mleko, jogurty, fazole v tomatove omacce!!, cocka, hrach, a tfuj tajbl soya;

Dulezite upozorneni:

Pri vyberu potravin je dobre byt ohleduplni na ostatni cleny vypravy, zejmena na za vami se v tesne blizkosti plahociciho kamarada. Pamatujte, ze vam nekdy muze zachranit zivot nebo vas treba pozvat na jedno. Tak si prosim nevhodne zvolenou stravou zbytecne nekazme dobre vztahy! Vyzkousejme si jidlo predem a konkretne tech, zpusobujicich  nadmernou tvorbu plynu si snazme zabalit jen po skrovnu.

To be continued...

Klobouk